Potravní nároky psa a kočky

Potravní nároky psa a kočky

Vážené kolegyně a kolegové. Dovolily jsme si pro letošní rok připravit seriál článků týkajících se výživy psa a kočky jednak z pohledu nových poznatků získaných ve studiích světových výživářských center, jednak ve vztahu k některým specifickým onemocněním, jako je obezita, diabetes, onemocnění pohybového aparátu, potravní alergie aj. Doufáme, že předložené informace vám budou přínosem ve vaší každodenní veterinární praxi.

Existuje mnoho teorií, které se snaží objasnit, proč zvířata jedí to, co jedí. Jedna z ještě nedávno používaných teorií vysvětluje, že zvířata přijímají potavu tak, aby zabezpečila své nároky na energii. To by však znamenalo, že by zvířata vyhledávala takovou potravu, která by dodala největší množství energie s nejmenšími nároky na její výdej. (To znamená nejpřístupnější, nejvýše kalorická ap.) Tato teorie ale nebere v úvahu, že strava neposkytuje pouze energii, a tudíž organismy mají nárok nejen na příjem energie, ale i na obsah živin, jako jsou minerály, vitamíny atd. Novější teorie očekává, že organismus si bude vybírat dietu za pomoci určitých sensorických atributů tak, aby zabezpečil optimální fyziologický příjem veškerých potřebných živin.

Z toho vyplývá očividná otázka: Jak vytvořit a zabezpečit optimální dietu, která bude naplňovat a dodávat ideální množství veškerých živin v takové formě, aby zabezpečily všechny fyziologické a také psychologické potřeby nám svěřených zvířat? Jak nalezneme optimum?

MODEL „NATURÁLNÍ” DIETY DOMÁCÍHO PSA

Vlk je jediným prokázáným předkem psa, a proto jeho dieta v přirozeném habitatu je považována za dostatečně blízkou dietě archetypu domácího psa. Mnohé studie divoké vlčí populace se pokoušely determinovat přesné složení živin přirozené vlčí diety. Přestože se to může zdát jenoduché, dlouholetá pozorování prokázala, že tato otázka je velmi komplexní a komplikovaná. Přestože dieta vlka v jeho přirozeném prostředí je založena na živočišné bílkovině a tuku, vlci jsou schopni se dobře přizpůsobit prostředí a využít možnosti výběru potravy (přestože jako smečka preferují velké úlovky – bizon – nepohrdnou ani zajícem, ovocem, kořínky a bobulovinami). Možnosti lovu, počasí a roční období, ale také zkušenost vůdce smečky tak v relativně velké míře ovlivní živinový profil diety. (Více tučných zvířat a pestřejší strava v létě, zvířata na vyšší pozici ve smečce budou mít přístup k preferenčním částem uloveného zvířete – játra, ledviny, plíce).

Musíme však vzít v úvahu, že domestikace domácího psa probíhá již 500 tisíc let a jeho soužití s člověkem mělo tak vliv na výběr potravy a na adaptaci jeho trávicího systému. Metabolismus psa a vlka je rozdílný. Zažívací trakt psa je mnohem flexibilnější z pohledu transformace všech základních živin – bílkovina, uhlovodany, tuk – k zabezpečení jeho metabolických potřeb. Populace domestikovaných psů byla z velké části závislá na zbytcích úlovků a stravy pravěkého člověka, kterého doprovázela. Tak, jak se měnila strava člověka v průběhu tisíciletí, měnila se i z velké části strava doprovázejících psů.

Množství studií prokázalo, že pes je schopen velmi efektivně strávit uhlovodany, zvláště v tepelně opracované formě může stravitelnost dosáhnout i více než 90 %. Na druhé straně, dáme-li psům možnost volného výběru, budou preferovat dietu s vysokým obsahem bílkovin – do 30 % metabolizovatelné energie (Torress, Hickenbottom and Rogers, Romson a Ferguson).

Množství studií prokázalo, že zvýšením obsahu tuku můžeme zlepšit příjem krmiva, z čehož vyplývá, že tuk je u psů nositelem chutnosti.

Studie centra Waltham R prokázaly, že psi žijící ve společné domácnosti s člověkem, pokud budou mít možnost, vyberou si stravu s vysokým obsahem tuku na úkor krmiva s vysokým obsahem uhlovodanů. Příjem bílkoviny je ve všech případech udržován na již zdokumentované hodnotě 30 % ME. Vezmeme-li tedy v úvahu veškerá dostupná data, můžeme konstatovat, že psi svými smysly vybírají dietu s vysokým obsahem tuku, a proto kompozice průmyslově připravované stravy (granule, konzervy, kapsičky) by měla dodávat 30 % energie z bílkovinných zdrojů, 30 – 60 % z tuku. Zajímavé je, že tento energetický profil je relativně blízko profilu vlčí diety.

Obsah uhlovodanuů musí být modulován tak, aby zabezpečil chutnost a zároveň aby bylo možno tuto dietu vybalancovat z hlediska vitamínů, minerálů a potravinových doplňků podporujících zdraví (chondroitin, čekanka, yuka, lutein...).

Pochopitelně v dietě člověka by takto vysoké množství tuku mohlo způsobit zdravotní potíže. U psů se to však nezdá býti problémem. Psi netrpí aterosklerózou a není žádné zdokumentované spojení mezi vysokotučnou dietou a infarktem myokardu, pokud denní příjem kalorií nepřekročí optimum. To je u zdravého psa žijícího v domácnosti s člověkem (bez aktivního využití) 110 kcal/kg metabolické masy těla. Vysoký energetický obsah diety zmíněné výše musíme však vzít v úvahu při sestavování krmných dávek a doporučování množství krmiva. Denní výdej energie by měl být prokonzultován s majitelem, množství krmiva propočteno podle požadovaného kalorického příjmu a denní krmná dávka přesně zvážena, abychom předešli překrmování a obezitě nebo podvýživě u zvířat se zvýšenými nároky na příjem energie.

Použitá literatura:

Shalter, D. Foraging and feeding ecology of wolves: Lessons from Yellowstone, Waltham International Nutritional Science Symposium, 2005

Bradshaw, J. Evolutionary basis for the feeding behavior of dogs and cats, Waltham International Nutritional Science Symposium, 2005

Ellen, S. Dierenfeld, PhD, Heather, L. Alcorn, B. S., and Krista, L. Jacobsen, Nutrient Composition of Whole Vertebrate Prey (Excluding fish) in ZOOS 2002 PubMed

Tôrres, C. L., Hickenbottom, S. J., Rogers, Q. R. Palatability affects the percentage of metabolizable energy as protein selected by adult beagles. J Nutr. 2003 Nov; 133 (11): 3516–22.

Romsos, D. R., Ferguson, D. Regulation of protein intake in adult dogs.J Am Vet Med Assoc. 1983 Jan 1; 182 (1): 41–3.

Romsos, D. R., Belo, P. S., Bennink, M. R., Bergen, W. G., Leveille, G. A. Effects of dietary carbohydrate, fat and protein on growth, body composition and blood metabolite levels in the dog. J Nutr. 1976 Oct; 106 (10): 1452–64.

Booker, M. L., LaMorte, W. W., Beer, E. R., Hopkins, S. R., Effect of dietary cholesterol and triglicerides on lipid concentration in liver, plasma and bile; Department of Surgery, Boston University Medical Center, Massachusetts 02118, USA.1997

Hall, J. A., Tooley, K. A., Gradin, J. L., Jewell, D. E., Wander, R. C. Influence of dietary long-chain n-3 fatty acids from menhaden fish oil on plasma concentrations of alpha-tocopherol in geriatric beagles. Am J Vet Res. 2002 Jan; 63 (1): 104–10.

Geoghegan, J. G., Cheng, C. A., Lawson, C., Pappas, T. N. The effect of caloric load and nutrient composition on induction of small intestinal satiety in dogs. Physiol Behav. 1997 Jul; 62 (1): 39–42

Michalak, J., Misiuna, P., Kadziołka, A., Ruciński, T. [Effect of partial ileal bypass on the liver lipid level in dogs on an atherogenic diet] Pol Arch Weter. 1980; 22 (3): 409–18